Španělština se také skloňuje, ale jinak než čeština.
Španělština, stejně jako francouzština, italština, portugalština nebo rumunština, je románský jazyk. To znamená, že pochází z latiny, anebo jinak řečeno, španělština je taková moderní latina.
Latina má šest pádů: nominativ neboli první pád, vokativ (pátý), genitiv (druhý), akuzativ (čtvrtý), dativ (třetí) a ablativ (šestý a sedmý). Použitím pádů se v latině, stejně jako v češtině, vyjadřují syntaktické vztahy mezi slovy. Pozdní latina ale postupně začala upřednostňovat vyjádření těchto syntaktických vztahů výhradně pomocí předložek a polohou slov ve větě, a výsledek tohoto vývoje byl, že, s výjimkou rumunštiny, románské jazyky v současnosti pády nemají.
Jak se u nás říká, "lo que no va por delante, va por detrás".
PÁDY VE ŠPANĚLŠTINĚ
Dá se říct, že se španělština také skloňuje, ale jinak než čeština nebo latina. Říkám to i přes to, že jako filoložka vím, že se tento termín nepoužívá u jazyků, které vyjadřují syntaktické vztahy jinou formou, než používáním koncovek specifických pro jednotlivé pády. Ale pomáhá nám to pochopit, jaké jsou rozdíly mezi češtinou a španělštinou.
Ostatně, latinská gramatika se po staletí používala jako vzor pro ostatní jazyky, včetně španělštiny. Stačí se podívat na tuto fotku:
Zkrátka, pády ve španělštině, když je srovnáme s těmi českými, jsou tyto:
Slovo "casa" je uvedené jako příklad neživotného podstatného jména a "amigo" jako příklad životného.
A TEĎ JSTE NA RADĚ VY
Jak byste přeložil/a tyto věty?
Koupila jsem si dům.
To jsou klíče od domu.
Viděla jsem Jana.
Tyto domy jsou hezké.
Klíč
Me he comprado / compré una casa.
Estas son las llaves de casa.
He visto / Vi a Juan / Jan.
Estas casas son bonitas.
3 vistas